Stavební řízení se výrazně zjednodušuje
Stavba vodovodu bez stavebního povolení již nepatří do science fiction. Alespoň se nás o tom snaží přesvědčit novela stavebního zákona, která nabyla účinnosti od letošního ledna. Vláda ČR jako předkladatel (garant) legislativní novely stavebního zákona si od provedených změn slibuje zejména konkretizaci jednotlivých dosud ne příliš detailně upravených nástrojů stavebního práva, které způsobovaly disproporce ve výkladu i mezi jednotlivými stavebními úřady.
Budoucí stavebníci by tak neměli již tápat, ale právní předpis by jim měl poskytnout srozumitelný návod, jak před započetím stavby postupovat. Novela právní normy nejen upřesňuje nejasné pojmy, ale měla by zjednodušit i samotný průběh řízení. S tím souvisí jedna z podstatných změn, a to rozšíření seznamu staveb a stavebních úprav, pro které územní rozhodnutí, popř. stavební povolení, již vůbec nebude potřeba.
Jestliže si tedy budete chtít postavit na zahradě svého rodinného domu hospodářské stavení se sklípkem na skladování zeleniny, garáž nebo třeba i bazén, nebude návštěva nejbližšího stavebního úřadu nutná. To však automaticky neznamená, že stavba, která nevyžaduje stavební povolení nebo ohlášení, nepodléhá povinnosti mít územní rozhodnutí nebo v případě menších úprav územní souhlas. To platí např. o inženýrských sítích, tedy vodovodních, kanalizačních, telefonních či elektrických přípojkách, nebo o malých solárních elektrárnách s výkonem do 20 kW.
Jestliže však bude stavba i přes nově benevolentnější přístup vyžadovat územní rozhodnutí, případně stavební povolení, nezoufejte si. Rozhodně již nebude třeba usilovně studovat zákon, abyste se vyhnuli zbytečné administrativní zátěži nebo naopak neriskovali případný postih za prováděné stavby bez správního povolení. V případě nejasností se nezdráhejte obrátit na nejbližší stavební úřad, kde by měli kvalifikovaní úředníci všechny vaše pochybnosti rozptýlit. Novela stavebního zákona totiž pamatuje i na ně a na jejich odborné dovednosti a schopnosti.
Od nového roku budou muset zaměstnanci stavebních úřadů splňovat předpoklady k výkonu své funkce ve formě určitého stupně vzdělání a potřebné délky praxe v oboru. Samotný průběh územního nebo stavebního řízení by měl být hladší a mělo by se zamezit zbytečným průtahům. K získání větší flexibility při výběru formy povolení k umístění nebo provedení stavby nám stavební zákon poskytuje větší škálu prostředků, z nichž některé byly doposud jeho doplňkem. Jak ale praxe ukázala, jde o velmi využívané druhy stavebně-povolovacích dokumentů. Oč jde konkrétně?
Hovoříme o veřejnoprávních smlouvách nebo certifikátech autorizovaného inspektora. Zatímco veřejnoprávní smlouva může nahradit nejen územní rozhodnutí, ale i stavební povolení, certifikát autorizovaného inspektora lze využít jen v případě tzv. zkráceného stavebního řízení. Jak již název napovídá, mělo by být povolení ve formě takového certifikátu vydáno rychleji než standardní stavební povolení, abychom mohli co nejdříve započít se stavbou. Novela se však zároveň postarala o zpřísnění podmínek, aby certifikát nebylo možné zneužít.
Z důvodu větší průhlednosti řízení se tak bude záměr stavby v podobě certifikátu zveřejňovat na úřední desce stavebního úřadu, aby všichni případní účastníci řízení byli obeznámeni s plánovanou výstavbou a mohli – v případě nesouhlasu – stavbě snadno zabránit. Jestliže by se je stavebník snažil obejít, stačí aby takto opomenutá osoba, která by jinak byla účastníkem stavebního řízení (což může být např. soused), v určité lhůtě po zveřejnění certifikátu proti němu podala námitku. Takový krok zpravidla v případě oprávněnosti námitky znamená pro plánovaný projekt stopku a řízení se musí opakovat od samého počátku.
Veřejnoprávní smlouva je proti tomu v podstatě dvoustrannou dohodou o podmínkách výstavby. I v tomto případě se musí zohlednit osoby, které by jinak byly účastníky řízení, a jejich souhlas musí být součástí smlouvy. Pokud by byly opomenuty, smlouva nikdy nebude účinnou a stavebník nebude moci se stavbou započít. Problémem veřejnoprávní smlouvy byla dosud pouze její chabá úprava ve stavebním zákoně, díky níž se řada žadatelů o územní rozhodnutí nebo stavební povolení obávala tento postup využít. Teď se předpokládá, že bude ze strany budoucích stavebníků využívána častěji a četností bude konkurovat klasickým správním povolením.
Závěrem je třeba připomenout, že legislativní novela stavebního zákona je pojata tak komplexně, že se de facto dotkne každého občana, ať již v pozici stavebníka nebo osoby dotčené plánovanou stavbou. Není nutné se ničeho obávat, nýbrž se naopak vyplatí seznámit se základními právy, která nám stavební zákon ve své podobě poskytuje, aby se předešlo pozdějším zbytečným sporům (s využitím Otřísalová, I. Stavět by od Nového roku mělo být jednodušší. Deník Právo – příloha Nemovitosti, dne 11. 12. 2012, s. 17.).
autor. 1.EUROHYPOTÉKA s.r.o.
Publikováno: 22. březen 2013