Pasivní domy a jejich principy

V tomto článku se věnujeme pasivním domům a jejich podstatě. Energeticky pasivní dům, z německého Passivhaus, je stavba, která splňuje přísná kritéria energetických úspor při celoročním provozu domu. Méně přísná kritéria platí pro nízkoenergetický dům. Dokonalou variantou pasivního domu je energeticky nulový dům, který veškerou potřebu energií plně saturuje z místních zdrojů.

Požadavky na pasivní domy v ČR

  • Roční potřeba tepla na vytápění - potřeba tepla na vytápění < 15 kWh na m² obytné plochy domu za rok.
  • Roční potřeba primární energie - primární energetická potřeba všech energií (efektivita zdrojů při přeměně na teplo, elektřinu) bez rozdílu účelu < 120 kWh na m² obytné plochy domu za rok.
  • Neprůvzdušnost budovy - při snížení tlaku vzduchu v budově o 50 Pa než okolní atmosféry může dojít k infiltraci maximálně 60 % objemu vzduchu celého domu za 1 hodinu.

Principy pasivního domu

  • Tepelně izolační plášť domu.
  • Vzduchotěsnost budovy.
  • Rekuperace tepla z odpadního vzduchu.
  • Tepelně izolační okna.
  • Solární ohřev teplé vody.
  • Orientace místností s největší potřebou vytápění na jih.
  • Nekomplikovaný základní půdorysný tvar domu.

Izolace

Dům nestačí pouze jakkoliv zateplit, ale izolace musí při zachování tepelně izolačních parametrů dýchat. V opačném případě hrozí kondenzace vodní páry uvnitř stěny, degradace izolační vrstvy a další vady, jako růst plísní na vnitřním povrchu domu atd. To je zejména případ pláště z polystyrénu. Ve výstavbě pasivních domů se proto používá minerální vlna, která má lepší vlastnosti. Minerální vata nebo také vlna je izolace vyrobená z vláken minerálního původu. Používá se k tepelné, protipožární a zvukové izolaci domů. Odpuzuje vodu, lze ji umístit i do prostor s velmi vysokou relativní vlhkostí aniž by změnila svůj tvar. Je tvarově a objemově stálá. Důležité je, že je paropropustná, vodní pára prostupuje minerální vlnou téměř stejně tak dobře, jako vzduchem.

Vzduchotěsnost

Podmínkou pro dosažení standardu pasivních domů je vzduchotěsnost stavby u oken, dveří a dalších konstrukčních prostupů. Do netěsné konstrukce se vzduchem z interiéru může dostávat množství vodních par, které kondenzují a poškozují stavební prvky domu.

Zkouškami průvzdušnosti, tzv. BlowerDoor testy, se vzduchotěsnost ověřuje zejména u domů nízkoenergetických a pasivních, ale také před koupí nebo kolaudací jakékoliv nemovitosti. Nesplnění standardu vzduchotěsnosti bylo v minulosti například příčinou i nepřidělení dotace z programu Zelená úsporám.

Pro úspěšnou stavbu pasivního domu je doporučeno provádět oba testy BlowerDoor.
Metoda „B", kterou je testována těsnost pláště domu v průběhu výstavby a to v době, kdy je dokončena stavba domu po instalaci parozábrany, kdy jsou zapravena okna a venkovní dveře. Cílem tohoto testu je odhalit defekty v těsnosti a zjistit úspěšnost vzduchotěsnících opatření domu.
Metodou „A" je testován dům jako celek v době používání. Cílem tohoto testu je udělení „Certifikátu o měření průvzdušnosti budovy".

Rekuperace

Zaizolovaný a vzduchotěsný rodinný dům, ale neřeší větrání bez energetických ztrát. Nejefektivnějším řešením je větrání domu s rekuperací tepla. Při rekuperaci se přiváděný vzduch do domu předehřívá teplým odpadním vzduchem. Teplý vzduch není tedy bez užitku odveden otevřeným oknem ven, ale v rekuperačním výměníku odevzdá většinu svého tepla přiváděnému vzduchu.

Účinnost rekuperace se pohybuje mezi 0 a 100%. Nulová účinnost je u klasicky otevřeného okna, kdy je teplý vzduch bez užitku odváděn a čerstvý vzduch je přiváděn. Takto větraná místnost v domě rychle vychládá až na venkovní teplotu. Prakticky nemožná 100% účinnost by byla v tom případě, pokud by se přiváděný vzduch ohřál od odváděného na jeho původní teplotu.

Reálná účinnost rekuperace se ale pohybuje u běžně dostupných vzduchotechnických zařízení od 30 do 90 %, přičemž účinnost nad 60 % se považuje za dobrou a 80 % za špičkovou. Rekuperační výměníky tepla se nejčastěji osazují přímo do větracích jednotek rodinného domu a lze je využít i při klimatizaci. Zde naopak dochází v letních měsících k rekuperaci chladu, kdy přiváděný teplý vzduch je ochlazován odváděným, klimatizací vychlazeným vzduchem.

Zateplení, vzduchotěsnost a rekuperace jsou základními kameny pasivního domu. Dalším tématům okolo pasivních rodinných domů, se budeme věnovat v některém z našich dalších článků.

Autor. Jakub Král

Publikováno: 16. březen 2014